Životní energie – únava a princip vzniku nemocí


Člověk je komplexem energie, která se projevuje v různých formách – některé formy tvoří hmotné celky, jiná forma protéká tělem jako taková – říká se jí čchi, nebo qi. Lidské tělo je za ideálních podmínek snadno průtokové. Energie se nebrzdí. Vzpomeňte si na děti – spousta z nich má tolik energie, že uštve několik dospělých. To je způsobené právě tím, že v sobě nemají tolik bloků a proto může energie volně proudit. Výsledkem je přístup k velkému množství životní energie – jsme vitální.

Jak jsem psala dříve – energie je jen jedna. Neznamená to, že námi proudí pozitivní nebo negativní energie, ale že námi proudí různé množství energie – to je závislé na blocích. Pokud jsou bloky hodně velké, problém se začne projevovat na fyzické úrovni – vzniká nemoc z důsledku nedostatku životní energie proudící do určité části těla.

Každý orgán v těle má výsadní postavení nejen z hlediska funkčního, ale také z hlediska uchovávání emocí. Obecně platí že jeho funkci brzdí konkrétní emoce – tím se zabývá čínská medicína, podle které existuje 5 hlavních emocí ovlivňující náš zdravotní stav a to jsou zlost, radost, smutek, zádumčivost a strach. Kde se které ukládají se dá nalézt na internetu, takže se se o nich rozepisovat nebudu, nicméně tato fakta neberte jako absolutní – vše souvisí se vším a vždy lze nalézt vazby a různá propojení a prolínání.

Stále píšu o blocích – jde o emocionální bloky. Pokud nenecháte emoce volně proudit, tvoříte bloky, které vás unavují. Emoce jsou energie – její forma – pokud je tedy cíleně zahrazujete, musíte vynaložit vlastní energii proti jiné vlastní energii, takže se vlastně unavujete nadvakrát. Nejen že nevyužíváte energii emoce, ale ještě využíváte jinou vlastní energii, kterou energii emoce brzdíte. Jistě  znáte situaci kdy vás někdo štve – třeba šéf… a pokaždé když vás znovu naštve je vztek větší a více se musíte soustředit, abyste se na něj nerozkřičeli. Chronická únava je tedy stav chronického zadržování emocí.

Naše tělo je však dokonalé, takže po určité době pocitů bezvýchodné situace začneme emoce ignorovat. To platí také u traumat – realita je taková, že se naše emocionální tělo odosobní od dané situace, protože emoce jsou tak bolestivé, že je odmítáme prožívat.  Spousta klientů mi tvrdí “ale já nemám vztek” – to ale neznamená, že ho opravdu nemají – mohou ho pouze ignorovat. Odstranit takové emocionální bloky je nejkomplikovanější, ale právě tyto hluboké bloky, které jsou často spojeny s traumaty, nejčasněji způsobují problémy na fyzické úrovni.

Pokud se v blocích začneme vrtat – třeba pomocí terapií – dochází k uvolňování bolestivých emocí – bloky, které jsme před tím odmítali prožívat a naše tělo se brání přijetí nechtěných emocí. Proto jsou lidé po kvalitní terapii unavení. V některých případech se však tělo dokáže bránit tak dokonale, že je tělo jen unavené, ale ke změně energetických bloků za jedno sezení vůbec nemusí dojít. Chyba nemusí být na straně léčitele, ale na straně léčeného, který odmítá změny tak razantně, že bloky cíleně udržuje. V takových případech je rozhodující jít na terapii znovu, protože si sami uvědomíte, jestli pomoci opravdu chcete a pokud ano, začne se po další terapii opravdu něco dít. Spousta lidí chce pomoci jen na rozumové úrovni – chce, aby je už nebolela noha – ale odmítají něco změnit. Pokud na terapii půjdou znovu, jejich rozhodnutí už nemusí být čistě rozumové a pak vše začne fungovat jak má.

Extrémním příkladem jsou racionální lidé, kteří se od emocí odosobňují nejvíce. Pokud vládne rozum a ne intuice, je snadné emoce nevnímat. Lidé, kteří vám tvrdí že něco jako energie jsou hovadina jsou většinou bytosti, které mají tolik emocionálních bloků, že proudící energii nejsou schopni ani ochotni vnímat. Pokud by do jejich rozumového štítu někdo šťouchnul a uvolnil emoce pod ním, pod tíhou reality by se zhroutili. Proto jsou rozumní lidé chladní. Proto je také celý náš systém chladný a lidé v něm nemocní, protože být rozumný je “správné”.

Je přece rozumné najít si nějakou práci která vydělá peníze, je rozumné najít si dobrou rodinu, nějak vychovat děti atd… Jsem vystudovaná veterinářka a v kravínech a prasečákách jsem se hroutila. Emoce pár tisíců nešťastných zvířat jsou něco neuvěřitelného… lidé tam pracující jsou vždy rozumově založení, jinak by takovou práci dělat nemohli. To stejné platí o většině veterinářích, doktorů, dělnících, řeznících, lidech pracujících na lince, prodavačkách…

Zeptejte se sami sebe “Naplňuje mě práce kterou dělám? Jsem v ní šťastný/á?” Pokud se zamyslíte, šťastný/á nejste, jen žijete ve vzorcích ovládajících váš rozum – něco ve smyslu “tak je to správně”. Pokud chcete něco změnit, změňte přístup k sobě. Pokud děláme něco co nám nedovoluje být šťastný, nemáme se rádi a sebeláska je alfa omegou šťastného života.

Držím palce, ať k sobě dovedete být dostatečně upřímní, protože jen tudy vede cesta ke štěstí 🙂

LÍBÍ SE VÁM, KDYŽ JSOU VE ČLÁNCÍCH KLIKATELNÉ ODKAZY?  MĚ MOC, ALE BOHUŽEL NENÍ V MÝCH SILÁCH ODKAZY AKTUALIZOVAT PODLE ČLÁNKŮ NOVÝCH. BUDU MOC RÁDA, KDYŽ MI POMŮŽETE A DO KOMENTÁŘŮ NAPÍŠETE KDE JE TŘEBA ODKAZY PŘIDAT 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *