Nevíte jak na deprese?


Deprese je stav, kdy tak dlouho  nepřijímáme realitu, že nám množství emocí začne dávat obrovské pocity beznaděje a velice silně nás posílá do role oběti. Jediná možnost jak se tedy dlouhodobě a účinně dostat z deprese je dostat se z role oběti a přijmout realitu.

Co si budeme povídat, některá realita se přijímá podstatně snadněji než jiná a setrvávat tak v roli oběti – např. kvůli pocitům nespravedlnosti je velice snadné. Je třeba si uvědomit, že každá duše si vybírá rodiče, tím pádem rodinnou karmu a ve výsledku tak do relativně velké míry předurčí míru utrpení ve svém životě. Každá duše si vybere život, který nejvíce odpovídá tomu, co chce prožít. Některá duše si chce prožít obrovská životní dramata, spoustu bolesti atd. například kvůli karmě (potřebuje vyčistit nějaké chování z minulého života). Všechno co se nám děje jsme si tedy vytvořili sami – NEZAVINILI JSME SI TO SAMI, ALE VYTVOŘILI JSME TO, PROTOŽE JSME TO TAK CHTĚLI. I pokud jsme tvořili nepříjemné věci, má to smysl. Co je dobré a špatné říká naše EGO, ve skutečnosti však existuje jen prožitek. Nejsme viníky svého vlastního života, ale tvůrci. Všechno má svůj smysl, jen ten smysl velice často nedokážeme vidět přes strach.

DEPRESE MÁ SMYSL – učí nás prožívat pocity bezmoci, nutí nás vylívat staré emoce a přijímat realitu, učí nás na sobě pracovat, vyniknout, posouvat se… každého učí něco jiného, protože u každého má trochu jiné vrstvy a také jiný smysl. Pokud se tedy budete nenávidět za to, že máte deprese, tak se jich nezbavíte. Deprese vždy vychází ze sebenepřijetí, protože nepřijímáme sebe jako tvůrce reality, kvůli které depresi prožíváme – místo toho se stavíme do role oběti/viníka.

S problémem – tedy a ni s depresí se nedá bojovat – bojujeme jen sami se sebou, takže boj nikdy nemůžeme vyhrát. Depresi můžeme pouze přijmout – tím přijímáme sami sebe a také realitu, kterou jsme vytvořili. Počítejte s tím, že deprese je stav duše a má tedy mnoho vrstev – nelze jí vyřešit lusknutím prstů, ale je třeba se přijmout na hodně úrovních a s každou další úrovní bude deprese slábnout, až nakonec zmizí úplně.

Pokud cokoli přijmeme, dostaneme se mimo roli viníka/oběti a prožíváme nepodmíněnou lásku k sobě a to vysíláme do okolí – tvoříme. Stojí to za to. Je to nejkratší a nejefektivnější cesta k prožívání lásky a štěstí.

LÍBÍ SE VÁM, KDYŽ JSOU VE ČLÁNCÍCH KLIKATELNÉ ODKAZY?  MĚ MOC, ALE BOHUŽEL NENÍ V MÝCH SILÁCH ODKAZY AKTUALIZOVAT PODLE ČLÁNKŮ NOVÝCH. BUDU MOC RÁDA, KDYŽ MI POMŮŽETE A DO KOMENTÁŘŮ NAPÍŠETE KDE JE TŘEBA ODKAZY PŘIDAT 🙂